DOTAZ: Dobrý den, je mi 62 let a mám Alzheimerovu chorobu. Mám trpělivou dceru a hodného syna, užívám léky. Bohužel nedokáži se soustředit, zapomínám jména, co se stalo včera… slyšel jsem, že bych mohl paměť trénovat a zabránit zhoršování zapomínání? Luštění křížovek mě bohužel nikdy nebavilo…celý život jsem pracoval jako řidič.

Dobrý den, děkujeme za váš dotaz. Obecně se doporučuje k udržení dobré funkce mozku být aktivní (hrát společenské hry, psát si, počítat, večer si opakovat důležité momenty dne, učit se cizí jazyk, převyprávět obsah článku, filmu aj). Výzkumem se ukazuje jako velmi prospěšné 30 minut rychlé chůze alespoň 3x týdně, dle možností cvičit, plavat. Trénink paměti se skládá z různých cvičení, která pomáhají zlepšit fungování soustředění pozornosti, myšlení, paměti jako je čtení, psaní, pexeso, sudoku, puzzle apod. Česká alzheimerovská společnost o.p.s. vydala pracovní sešity - Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí. (více na http://www.alzheimer.cz/e-shop/pomucky/). 

DOTAZ: Dobrý den, jak je to s příspěvkem na péči ( zkratkou PNP), hradí se z toho pobyt v Domově?

Senior může na základě svého zhoršeného zdravotního stavu požádat o příspěvek na péči (na odboru Úřadu práce). Na úhradu za zajištění péče druhou osobou či organizací, která pečuje a podporuje seniora, lze využít právě tuto dávku. Z Příspěvku se nehradí pobyt a strava, je určen výhradně k podpoře a péči  o osobu se sníženou soběstačností.

DOTAZ: Kdo rozhoduje o příspěvku na péči (PnP)?

O příspěvku rozhoduje a příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce. Podmínky jsou upraveny v ustanovení § 7- 30 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Stručně popsáno: Řízení o přiznání příspěvku je založeno na základě podané písemné žádosti, pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z moci úřední. Pracovník ÚP provede pro účely posouzení stupně závislosti sociální šetření. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje tento pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě. Také posudkový referát zašle ošetřujícímu lékaři žádost o vyšetření zdravotního stavu. Po obdržení „Lékařského nálezu“ vypracuje posudkový lékař posudek. Výsledkem posouzení je stanovený stupeň závislosti osoby. 

DOTAZ: K čemu je příspěvek určen (PnP)? 

Je určen osobám, kteří kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb. Příjemce PnP si z něj hradí pomoc, kterou mu může podle jeho rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, určený opatrovník, asistent péče nebo poskytovatel sociálních služeb.

DOTAZ: Maminka/manželka se nepodepíše a žádostem o službě neporozumí?

Při péči o osobu s poruchou paměti je potřeba si uvědomit, že přišel čas, kdy již možná není dotyčná/ý schopen/na vyřizovat si běžné úřední úkony, hospodařit s penězi, rozhodovat se. Vývojem nemoci se bude stále více vzdalovat realitě, v rozvinutém stádiu Alzheimerovy choroby už není nemocný schopen právních úkonů.

Je proto dobré zvážit využití pomoci prostřednictvím institutu opatrovnictví tj. omezení způsobilosti k právním úkonům. Z etických důvodů již v současné době nelze člověka svéprávnosti úplně zbavit! Provádí se buď osobně na opatrovnickém odd. Okresního soudu podle současného bydliště nemocného. K dispozici je i formulář návrh na zahájení řízení ustanovení opatrovníka, který blízká osoba vyplní + přiloží aktuální lékařskou zprávu a podá na podatelnu příslušného soudu. O omezení svéprávnosti rozhoduje po zhlédnutí osoby pouze soud, který v rozsudku vždy vymezí rozsah omezení a zároveň jmenuje opatrovníka. Každé omezení trvá nejdéle tři roky, lze je však opakovaně prodloužit.

Více na: http://www.pecujdoma.cz/poradna/poradna-socialne-pravni/kdo-muze-podat-navrh-na-zbaveni-svepravnosti/

DOTAZ: Maminka zapomíná a teď se nám venku i ztrácí, nevíme co dělat?

Pro osobu, která žije s podporou pečovatele doma, můžeme doporučit např. projekt "Bezpečný návrat" od České alzheimerovské společnosti. Zde je principem ochrany před ztrátou bloudících lidí s demencí, tzv. náramek s identifikačním kódem. Zájemce jej získá na základě vyplněné přihlášky a jde o systém tzv. pasivního vyhledávání. Prospěšné je vložit kontakt na rodinu i do kabátu, kabelky apod. Dále můžete využít služby tísňové péče, což funguje na základě speciálního zařízení, které se skládá z telefonního přístroje nebo GSM brány a tísňového tlačítka. Na trhu také existuje pro monitorování pohybu nemocné osoby speciální mikro GPS lokátor.

DOTAZ: Můžu pečovat o nemocného tatínka doma? Sestra mi to rozmlouvá, nevěří, že se to dá zvládnout?

Pokud se rodina rozhodne pečovat doma, je důležité, aby si uvědomila, náročnost péče o nemocného. Je důležité, abyste si uvědomili, kde je hranice toho, kdy péči zvládáte a kdy už ne. Ideální je tzv. sdílená péče tzn. pečuje rodina, pomáhají přátelé a sousedé, je dojednána terénní sociální služba, dovážka obědů apod. Doporučujeme využít terénních služeb v okolí nemocného, denní stacionáře, osobní asistence, půjčovny kompenzačních pomůcek, domácí a hospicové péče. Zaměřte se na oblast správné farmakoterapie, plánování péče - předem vyslovená přání nemocného, úpravy bezpečí v bytě aj. 

V rozvinuté fázi demence je již víceméně nutností, aby s ním v bytě někdo trvale pobýval, např. příbuzný, komu nemocný důvěřuje, kdo akceptuje jeho vnímání světa. Tento stálý pečovatel pomáhá se všemi činnostmi, zamezuje izolaci, hlídá stravu a pitný režim, pomáhá s hygienou aj.

S postupem rozvoje nemoci člověk trpící Alzheimerovou nemocí není mnohdy schopen se vyjadřovat slovy, často používá řeč nesrozumitelně. Lze tedy komunikovat pomocí gest, dotyků a společně vykonávat drobné činností. Pro získání dalších informací kontaktujte ošetřujícího lékaře nebo nás v Domově.  Užitečné informace najdete na www.alzheimer.cz.

DOTAZ: Jak máme mluvit s nemocnou babičkou? Špatně chodí, často mlčí nebo na nás křičí, ať jdeme pryč…

Jako výhodné se jeví, abychom se snažili co nejvíce posílit nemocného sebeúctu, být přátelský, laskavý, vyhnout se příkazům (musíš, nesmíš), rozhodovacím otázkám (chceš to nebo tamto), nejsou příliš vhodné rychlé podněty. Používejte jednoduché věty, zaměřené na jedno téma. Na začátku rozhovoru se ujistěte, že Vám nemocný věnuje pozornost, nezačínejte hádky a vyhněte se domluvám.

DOTAZ: Naše babička má dva roky Alzheimerovu chorobu. Zatím je částečně soběstačná (chodí s hůlkou, nají se, oblékne). Co nás ale trápí je, že bývá až agresivní. Nechce s ničím pomoct, odmítá se hlavně mýt. Poradíte nám, co dělat, jsme z té situace dost nešťastní?

S postupem nemoci se mohou objevit změny chování nebo jiné, nepředvídatelné chování. Požádejte lékaře specialistu o radu, jak nemocnému pomoci. Důležité jsou pravidelné kontroly u Vašeho odborného lékaře, v případě prudkého zhoršování paměti návštěvy ihned. 

Naše tipy pro pečující jsou: vytvořte si záznam, kde budou zvyky nemocného v oblasti koupání, doby toalety, příjmu hlavního jídla, pití a užívání léků. Tento zápis Vám pomůže odhadnout, pro které úkony je vhodný čas. Pokud toto zjistíte, můžete dopředu naplánovat, kdy je například třeba jít s nemocným na toaletu.

Další tipy: Jestliže nemocný reaguje s nervozitou, nezačínejte hádky a vyhněte se i domluvám. K jeho pocitům neklidu či strachu se připojte s empatií a klidně ho přesměrujte k jiné činnosti. Pamatujte, že člověk s demencí rozumí řeči Vašeho těla, Vaší náladě a upřímnosti.

DOTAZ: Je pomocí testů možné rozeznat, zda se opravdu jedná o předzvěst demence jako choroby? Co když je to jen běžné zapomínání?

Problémy s pamětí mohou být normální součástí života, protože mysl člověka, podobně jako jeho svaly, nemusí zůstat po celý jeho život stejně pružná. Není ale možné tvrdit, že zapomínání patří ke stáří. Základním vyšetřením paměti (souborem testů prováděných i u nás) lze zjistit, zda se naznačuje přítomnost nemoci. Pokud ano, je třeba podstoupit další odborné vyšetření u neurologa či psychiatra, který pomocí dalších testů zjistí, co je příčinou poruchy paměti, případně zahájí vhodnou léčbu. 

DOTAZ: Co patří mezi základní varovné signály, které naznačují možnost Al. choroby?

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence, která vede k postupné závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Nemoc způsobuje zhoršování různých funkcí mozku, mezi které patří paměť, myšlení, jazyk, plánování a také osobnost.

Uvádí se 10 varovných příznaků:

• ztráta paměti v oblasti běžných pracovních povinností
• problémy s vykonáváním běžných činností (vaření, úklid…)
• problémy s řečí
• časová a místní dezorientace
• špatný nebo zhoršující se racionální úsudek (nesmyslné oblékání, )
• problémy s abstraktním myšlením (platby převodem, složenky, čísla účtů)
• zakládání a hledání věcí
• prudké změny v náladě nebo chování (pláč, hněv)
• změny osobnosti (podezíravost vůči druhým, strachy, obviňování)
• ztráta iniciativy (uzavřenost, pasivita, roztěkanost)