23. března 2021 Aktuality

Velikonoční svátky

Za pár dní začínají Velikonoce. Do Domova nám přilétlo elektronickou poštou povídání od otce biskupa Františka, prezidenta Diecézní charity Plzeň....říká v něm, že: "Velikonoce mají hluboký obsah, dotýkající se života. S tím souvisí i zvyk přípravy velikonočních vajíček, protože vajíčko (pokud je ovšem syrové) v sobě nese nový život, tak jako byl skryt i v hrobě z něhož zmrtvýchvstalý Ježíš vyšel." Na závěr nám všem přeje krásné dny, hodně zdraví a požehnané Velikonoce, František Radkovský.  

výňatek z povídání: 

Velikonoce jsou tak největší křesťanské svátky, protože dávají jasnou odpověď na otázku, zda život smrtí končí, nebo pokračuje dál a jakým způsobem. To je jistě otázka, která, aspoň někdy, zajímá každého člověka, protože mu dává zásadní naději do jeho života, že totiž i po fyzické smrti bude žít dál.

Jádrem oslavy Velikonoc je tak zvané Svaté třídenní, která začíná na Zelený čtvrtek večer, kdy si připomínáme Ježíšovu poslední večeři, kterou ostatně i v jiné dny slavíme podle jeho příkazu a na jeho památku, jako tak zvanou mši svatou. Na Velký pátek si připomínáme Ježíšovu smrt na kříži a v noci ze soboty na neděli slavíme nejslavnější bohoslužbu celého roku, Velikonoční vigilii, neboli Velikonoční bdění. Při ní jsou křtěni ti, kteří se rozhodli stát křesťany a připravovali se na to dostatečně dlouho. Ostatní křesťané obnovují své sliby věrnosti Kristu, které přijali na křtu. Neděle Velikonoční, nebo, jak se říká, Hod Boží velikonoční, je pro křesťany nejslavnější den v roce. Tím ovšem Velikonoce nekončí, slaví se po celý následující Velikonoční týden. Oslava pokračuje dál po celou velikonoční dobu, která trvá sedm týdnů a končí Letnicemi, nedělí připomínající Seslání Ducha Svatého. Ovšem každá neděle v roce je připomínkou Ježíšova zmrtvýchvstání, tedy jakýmisi malými Velikonocemi.

A na závěr ještě poznámka kdy se slaví Velikonoce. Jak víme, židé je slaví o prvním jarním úplňku, křesťané se rozhodli slavit je o neděli po tomto úplňku. Ovšem ti křesťané, kteří nepřijali gregoriánskou reformu kalendáře, což je křesťanský východ, je slaví později; rozdíl kalendáře je 13 dní. Pokud první jarní úplněk vyjde na pozdější dobu, obvykle slaví všichni křesťané velikonoce společně. Velikonoce mají tedy hluboký obsah, dotýkající se života. S tím souvisí i zvyk přípravy velikonočních vajíček, protože vajíčko (pokud je ovšem syrové) v sobě nese nový život, tak jako byl skryt i v hrobě z něhož zmrtvýchvstalý Ježíš vyšel.